7. 4. – 12. 6. 2016 | VLASTIVĚDNÉ MUZEUM V OLOMOUCI | SÁL SV. KLÁRY

V historii Vědecké knihovny a jejích předchůdkyň lze nalézt množství faktorů, které bezprostředně ovlivnily její podobu a vývoj. Tyto události a vlivy jsou popsány ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Představeno je například jezuitské dědictví knihovny, role povinného výtisku, cenzura, mecenáši knihovny, důležité osobní knihovny, sbírka bibliofilií, knihovní budovy a další témata. Každý okruh je ilustrován dokumenty z knihovního fondu, ale také archivními materiály. K tomu účelu jsou zvoleny obrazově atraktivní dokumenty, dále mapy, atlasy, litografie i dobové fotografie. Zdůrazněna je také role knihovny při uchování písemného dědictví celé Moravy.

Širokému záběru expozice odpovídá pestré složení vybraných exponátů. Jsou mezi nimi klíčová díla některých vědních oborů – Koperníkův spis De revolutionibus v prvním vydání z roku 1543, Vesaliova anatomie z roku 1568 nebo vůbec první „moderní“ atlas zeměpisných map Gerharda Mercatora.

Prezentována je řada dokumentů atraktivních z regionálního pohledu. Například Prostonárodní Holomoucké nowiny, které vycházely v letech 1848 a 1849, Sitteho regulační plán, podle kterého se Olomouc na přelomu 19. a 20. století měla rozvíjet, nebo nejstarší známá turistická mapa Jeseníků. Z bibliofilí lze uvést například Ilséu, princeznu tripoliskou, která je díky ilustracím Alfonse Muchy považována za vrchol secese v knižní kultuře.

Expozice bude připravena v bývalém kostele sv. Kláry, ve kterém shodou okolností knihovna po celé 19. století sídlila. Využity jsou i předměty, které byly součástí tehdejší knihovny a dnes jsou ve správě právě Vlastivědného muzea v Olomouci, tedy barokní glóby nebo sbírka mincí. Jednou z dominant této části výstavy je také model nerealizované novostavby knihovny ze sedmdesátých let 20. století zpracovaný podle ambiciózní studie Lubomíra Šlapety.